To Václav - letectvo byla proti bojovým útvarům rekreace. Měl jsi jít k bigošům, tankánům nebo dělostřelcům s taženými děly. Tam by jsi si mohl zkusit stěžovat.

Já myslím, že to vše již začíná v rodinách, potažmo v domácím náslilí atd... Normálního jedince nenapadne to, co některé vypatlance nejen na vojně. Pak se zaposlouchejte jak se baví o fungování jeho rodiny, o přístupu k druhému atd... Okolí se směje jeho historkám, ale ono to ve skutečnost je k zamýšlení že?

Za dobu mé spolupráce s kolegy ze zahraničí jsem zaregistroval, že pokud jde o armády vyspělých států, měli problémy jak v Bundeswehru, tak u Holanďanů, Američanů, samozřejmě Britové také a Kanaďanům se to taky nevyhnulo (a co si pamatuji, tak to bylo dost krvavé, ne důsledky, ale samotný průběh)... Nezmiňuji další a už vůbec nemá cenu mluvit o armádě ruské, kde "dědovščina" je fenomén sám o sobě hrůznější, než to, co se pod pojmem "šikanovat někoho" dá v našich podmínkách zařadit. Mimochodem i naše profesionální armáda se tím jevem také zabývala.

Ony takové ty "nevinné iniciační rituály" mohou mít v různém kulturním prostředí různou, až bizarní podobu. Ale zpátky k nám - kupodivu to nezačíná na středních nebo na základních školách - dost často se to projevuje už ve škole mateřské a pokud si pamatujete, tátové či dědové, co se někdy dělo/děje na obyčejném pískovišti, tak to opravdu někdy je na hraně.

Když se nad tím zamyslíte, tak to co se často označuje termínem "šikana" nás prakticky provází od dětství, už ve škole se často pořádají "nájezdy" na děti z nižších ročníků, parta si vybere svého "otloukánka", který nějakým způsobem vyniká- z rodiny výrazně s lepším či naopak horším ekonomickým zázemím, vyniká snahou a výsledky nebo naopak je nevýrazný a podle mínění spolužáků "blbý". Je jediný z jiné vesnice a daší důvody si dosaďte sami, stejně jsou jen zástupné, zkrátka jen  skupina chce uákázat svoji sílu a vůči okolí si vytvořit vůdčí pozici. Na učňácích, hlavně když jsou na intru (seriál Třetí patro, např.), je to podobné (podle vyprávění neteře je to snad ještě horší mezi holkama jak kluky).  Menší  až spíš jen symbolická šikana, kdy spíš jde jen o vytvoření  hierarchie, je asi na různých průmyslovkách a gymnáziích, kdy přeci jen jsou si žáci víc podobni přístupem a tím, proč na té škole jsou. I na vysokých školách se asi najde něco co  se dá asi zařadit do šatulky "šikana". Totéž na pracovištích, kde třeba nováčka na praxi  kmenoví zaměstnanci nechtějí pustit k práci, pro kterou se připravuje a místo toho uklízí, dělá "svačináře" a poslíčka. Vše je o lidech, jak  v těch v dané skupině, tak v těch, kdo  za tu skupinu opravdu zodpovídají, tj.  v učitelích, vedoucích, mistrech, a u dětí i o spolupráci s rodinou.  Bohužel  vzpomeňte si vy, kteří jste chodili do školy v 70. letech či dřív, jak to tehdy fungovalo a jak  funguje spolupráce se školou či práce učitelů často teď. Pokud jsme něco provedli i  třeba v sobotu a tak jsme se báli nejen, aby to někdo nahlásil rodičům, ale aby si nešel stěžovat do školy, a přiznám se, spousta učitelů nerada psala poznámky . Stačilo jít se školou na vycházku a nějaká babka zastavila učitelku, jestli jsou to její žáci a že tenhle ji nepozdravil a už se psalo  stokrát: "Mám zdravit starší lidi."
Teď  často učitele zajímá, jen udržet pozornost žáků těch 45 minut, co mají s nimi hodinu a o přestávce kafíčko, cigárko a o pořádek o přestávkách se stará jen kolega, na kterého vyšla služba. A není to chyba učitelů nebo jen učitelů, ale celkového vývoje a to nejen u nás. Já když dostal facku za to, co jsem provedl, doma jsem se nepochlubil, dostal bych další, ale teď by učitel  vyletěl ze zaměstnání, škola by měla problémy, hned by s ředitelem natáčela televize Noha. S nadsázkou říkám, že náš ředitel, přezdívaný  Wasermann, musí být rád, že už je v penzi, jinak by dostal doživotí. Jak to definoval Mistr Menšík: "Proč tomu říká ukazovátko, když to používá k úplně jinému účelu..."
A nemůžeme se tomu divit, jestliže někteří posuzují učitele podobně jako jeden můj známý:"Dám holku, ať vystuduje na učitelku, mají tam tři měsíce prázdnin a učí pár hodin denně." Když se pak někdo takový dostane k profesi, ke které nemá vztah, vypadá to potom podle toho.

A jestliže odmala jsou lidé vychovávání ve stylu: Jen silný má právo přežít, slabí jsou k tomu aby nám sloužili a nemají žádnou hodnotu (místo aby se chránili), staří jsou naobtíž a kvůli nim se máme špatně (viz mediální masáže o tom, kolik z rozpočtu musí jít na důchody), tak  problémů s šikanou neubude a v různých formách jí spíš bude přibývat a nejen na vojně (zajímalo by mne, jestli se vyskytuje v nějaké podobě i v profesionální armádě), ať už se nazývá šikanou, týráním svěřené osoby, mobbingem, bossingem, sexuálním harašením. Šikana není problém jen vojenské služby, ale její počátky začínají již v dětství

Já mám pocit že tady se pletou dvě věci. Za a) profesionální bojová armáda a b) branecká nebojová armáda. Podle toho co čtu tady i v diskuzi pod tím článkem na idnesu s neschopným důstojnickým sborem, který se staral o to jak jen všechno ututlat  (Jak je to v černých baronech "A manželka potřebuje nové plááávky" zívl Terazky), často ještě závislým na alkoholu, poddůstojníci to samé a vojáci - ti tam prostě nechtěli být. Navíc byli šikanovaní anebo sami po čase šikanovali. Bludný kruh.

BTW: bývalý kolega v práci  sloužil někdy v 70. letech na letišti Planá u Budějic. Vždycky říkal, že se diví, že tu šikanu přežil...

Já jsem vojnu nestihl, protože před nástupem ji zprofesionalizovali:) nicméně kamarád koncem 90. let sloužil u PVO na Klondajku (kus od Dobříše) a šikanu měli a velkou. Co říkal, tak věděl o 2 smrťácích, které se na Klondajku staly. Bylo to i díky tomu, že to byla izolovaná základna a když vojákům z povolání padla, tak to začalo...

Ono je zajímavé jak modráci jako Thud vědí o vojně jak to je emerice jen dril a v ČSLA to byla šikana, neb to nasmolil nějaký šašek do knížky. Háček je že ten soudruh "ze staré komunistické rodiny" jak sám píše kecá že se mu od huby práší a jen magor jako thud ho může brát vážně. Jak se asi dostal bez protekce na novinařinu? Že by díky právě té komoušské rodině? A že by tedy neměl protekci i dál? A co lže o dvou letech, pokud jak píše sloužil od počátku jako velitel čety, pak školu dokončil a tím vojenskou fakultu, takže bobánek sloužil jen rok a jako špagát tedy "absolvent" nikdy nebyl mazák. Pokud vím, na Doupově žádné "sruby" nebyly, byly tam zemljanky právě kvůli docela solidním mrazům (my tam trávili pravidelně tak měsíc v zimě) takže zakopané a ven koukala jen střecha, vevnitř se docela dalo, horší bylo když se stanovalo, to ve dvacítkách nebylo moc veselé, ale to platilo prakticky pro všechny, takže to nejde považovat za šikanu. To co přiblblý a ulhaný novinář nasmolí je pravda asi jako to co si přečtete v novinách, tedy minimálně. Nevím jak v Janovicích, sloužil jsem ve Varech, ale šikana tam jistě byla, ale bylo to nejvíc dáno druhem vojska, u nás třeba na TOPce to bylo opravdu soft, tedy  mladí dělali rajony, rozcvičky a podobné nepopulární věci a jinak pokud vím nikdo nikoho nebuzeroval. Pamatuju jediný případ, kdy jeden sráč zkusil po návratu z vycházky udělat něco takového v KŘK který běžel na rotě pro vyložené nováčky (jinak byli skoro všichni z PŠ, takže na rozu přišli s půlrokem za sebou). Dostal na hubu druhý den byl na hlášení a z deátníka byl vojín a navrch se 14 dny basy. Jak to měli bigoři nevím, asi horší, ale za rok a půl na západním okruhu jsem nezažil že by se někdo zabil nebo pokusil zabít kvůli šikaně. Ostatně větší průšvihy se ohlašovaly na nástupu pluku a to byla pokud vím jedno znásilnění (šel k civilnímu soudu a dostal flastr) a krádež auta a "vzdálení" a opět civilní soud a dva ročky v civilní base, pak zpět a dosloužit. Vojna nebyla žádná extra radovánka ale zase takové jak se dnes často líčí to nebylo. A než bych sloužil jak si představuje thud s "drilem" a pokřikem ano pane a ne pane radši bych sloužil v ČSLA. Ono je třeba si uvědomit že i ty emerické filmy jsou pohádky jako ty české agitky a realita je rozhodně jiná. Když tak vzpomínám tak opravdovou šikanu jsem viděl jen u rusů se kterými jsme občas cvičili (žádné velké kamarádství, bylo to pár let po roce 1968 a i když ti chudáci kluci za to nemohli, stejně jsme je neměli rádi). Tam bych thudovi popřál tak měsíc, pokud by přežil byl by od něj pokoj.

Rozhodně se lišily útvary, my byli hodně blízko k hranici a dost se cvičilo i venku na Doupově (jednou jsem to počítal a vyšlo mi, že jsem strávil z roka 5a půl měsíce venku) ale co mi vyprávěl kámoš co sloužil v Terezíně bylo to evidentně horší. Ale zase byla to sebranka kde ten kdo neseděl (jako třeba on) byl vyjímkou, jenže takoví pitomci se tak budou chovat i když nebudou na vojně, jen jich nebude normálně tolik pokopě. Zajímavé je že ani tak nevzpomínal na šikanu kdy by jí byl terčem, ale na to co si dělali ostatní.

Myslím že se běžně šikana řešila v rámci útvaru, lampasáci rozhodně nechtěli aby se to šetřilo shora (šlo jim o prachy). A to že podporovali mazáky, no a jak to je v normálním životě, když přijde do firmy někdo kdo má ještě mlíko na bradě, logicky se k němu také chovají jinak než k někomu kdo je ve firmě už delší dobu a o kom se ví co umí a jak je na něj spoleh.

Jen se zeptám, měli jste také na útvarech speciální cikánské roty? Já zažil že celá 6. rota bigošů byla z cikánů, jako velitelé čet tam sloužili absíci co byli v civilu učitelé a cikáni měli krom výcviku i výuku psaní a čtení (tvrdilo se že je to poslední šance na gramotnost). Jinak byli cikáni obvykle pancéřovníci na ostatních rotách, pokud na nich byli. Té 6. se říkalo FC roma a protože za nás se nacvičovala spartakiáda (mne naštěstí minula, šel jsem do civilu na jaře) a na rozdíl od ostatních co se povině opalovali, oni nemuseli. Také to tak bylo jinde, že byli samostatně, nebo to bylo nějaké specifiku 74. motostřeleckého pluku "Československo-Korejského přátelství" :-) (mimochodem korejci k nám fakt jezdili a bylo to dost zběsilé :-) )

90. léta byla asi nejhorší v naší armádě co se týče šikany. Začínající rozklad hospodářství, státu i společnosti, se odrazil i v armádě. Navíc lampasáci nevěděli jestli jejich útvar bude dál pokračovat, nebo je zruší, proto vůbec ani neměli o pořádek zájem. A většina se i bála udržet pořádek. Panovalo dost velké bezvládí, zločinnost se mnohokrát zvýšila. Své způsobily i opakující se čistky. A ještě k tomu všeobecné velké rozkrádání. Naše armáda prakticky přestala být bojeschopnou, proto se rozhodlo o zrušení povinné vojenské služby, a musela být nahrazena profesionální.

Chlapci a chlapi jsou opravdu takový agitační seriál,daleko zajímavější je film Zobani,který je sice místama nereálný,ale jinak velice věrně ukazuje jak to na vojně chodilo.Já byl na vojně v Čáslavi koncem 90 let a u nás na letce to bylo v pohodě,ale třeba u strážáků  to bylo hodně drsný,takže si umím představit,jak to probíhalo za hluboké totality.